Válka s mloky (Karel Čapek)

LIDSTVO NAŠLO INTELIGENTNÍ OBŘÍ JEŠTĚRKY A DALO JIM DYNAMIT. DEBILNÍ NÁPAD.

KATEGORIE: Česká literatura 20. a 21. století
ŽÁNR: ROMÁN
ČTIVOST: ★★☆☆☆
PŘEŽITELNOST: Celkem čtivé, ale Čapek tam hází výstřižky z novin, inzeráty, soudní protokoly a vědecké zprávy, jako by měl ADHD.

👉 Stáhnout tahák v PDF: Válka s mloky (Karel Čapek)

FOFR OBSAH

Kapitán van Toch objeví na tichomořském ostrově obrovské mloky a zjistí, že tyhle inteligentní potvory jsou ochotné makat jako šrouby výměnou za nože a staré žiletky. Kapitalismus okamžitě zavětří šanci.

Z mloků se stane ideální průmyslová síla – staví přístavy, hloubí kanály, a hlavně nestávkují. Jak se mloci množí, lidstvo jim začne prodávat zbraně a trhaviny, aby se jim pod vodou "lépe pracovalo". Nikomu nepřijde vůbec divné dávat obřím ještěrkám do ruky dynamit.

Pak přijde problém: Mloci se tak přemnoží, že potřebují víc mělkého pobřeží pro život. Lidi jim ho za dobré peníze ochotně prodají. Ale mloci maj furt málo, a tak vezmou ten dynamit a začnou doslova odpalovat kontinenty do moře, aby si vyrobili více fajnových mělčin.

Evropa se postupně propadá pod vodu, lodní společnosti krachují, státy píšou naštvané diplomatické nóty. Ale hádej co? Lidstvo mlokům ty trhaviny prodává vesele dál, protože byznys je byznys, i když ti do obýváku teče oceán.

Žádný happyend s hrdinou, co zachrání svět, se nekoná – Čapek to nechal otevřené s tím, že mloci možná přestanou sami, anebo taky ne.

KDO TO PODĚLAL?

Všichni. Vlády, korporace, pojišťovny. Nikdo včas neřekl "tohle je blbý nápad". Kniha vyšla v roce 1936, takže si Čapek samozřejmě dělal srandu z appeasementu — tedy z ústupků Hitlerovi.

JAK ČAPEK TROLIL

Touto alegorií na nacismus si Karel u Hitlera zrovna nešplhnul. Nácky a domácí kolaboranty to tak vytočilo, že ho v tisku i osobně naprosto uštvali. Když pak v roce 1939 obsadili Němci Prahu, šlo si pro Čapka Gestapo jako pro jednoho z úplně prvních.

Mělo to ale háček – Čapek je stihl vytrollit tím, že o pár měsíců dřív (o Vánocích 1938) umřel na zápal plic. Bohužel to místo něj odnesl jeho bratr Josef.

BULLSHIT-O-METR

CO SI MYSLÍŠ: Lidi najdou mloky, lidi dají mlokům zbraně, mloci zničí lidi. Klasické sci-fi béčko.
CO ŘEKNEŠ U KOMISE: Dílo je brilantní alegorií na nástup totalitních režimů (nacismu/fašismu) a reflektuje kolektivní selhání demokratických států v politice appeasementu.

CO SI MYSLÍŠ: Lidi jsou úplní kreténi, že zničili sami sebe kvůli penězům z prodeje trhavin.
CO ŘEKNEŠ U KOMISE: Čapek demonstruje, že největší hrozbou není nepřítel samotný, ale lidská krátkozrakost, sobectví a neschopnost vzdát se ekonomického zisku ve prospěch kolektivní bezpečnosti.

!!CHYTROTIPY!!

  • Antiutopie – varování před tím, kam to společnost dopracuje, když bude ignorovat hrozby
  • Alegorie – skrytý význam. Mloci = nacismus/totalita. Lidstvo = západní demokracie, co nad tím zavírají oči
  • Satira a žánrový mix – Čapek si dělá srandu ze všech (novinářů, vědců i politiků) tím, že střídá formáty. Kniha vypadá jako slepenec reportáží, fejetonů a inzerátů
  • Čapkovský humanismus – víra v člověka, ale absolutně bez iluzí o tom, jak moc dokáže být lidstvo tupé

BODY COUNT

Většina lidstva: Vytlačena do vnitrozemí nebo utopena. Příčina smrti: chronická idiocie a ochota prodat vlastní babičku (i s pobřežím).

Kapitán van Toch: Zemřel přirozenou smrtí. Nedožil se toho, co způsobil. Klikař.

Mloci: Technicky vzato vyhráli. Ale jestli se nakonec sežerou mezi sebou, je už jen jejich problém.

Share:

0 comments:

Okomentovat